Opět tu máme nový týden. To to letí :D Oukey čím začít. Ráno se vzbudím, vyčistím si zuby a že půjdu dolů :D Taťka čilej a prej dal kočkám i rybičkám :D To mám dělat já!! :D Tak prej můžu přichystat snídani dětem...no need ty se obslouží sami a šel jsem dělat sváču :D Vždy mají sendvič, ovoce/zelenina a pak nějakou dobrotu (ne čokoládu - sýrová tyčinka, sladkej yogurt v tubě něco jako tvar Calippa). Dnes poprvně jsem dělal pro Caitlin zvláštní kombinaci ovoce do pixly rozdělený na dvě patra - dolů na kostky ananas a nahoru k tomu na kostky cheese?!?! WTF? Už jsem dával papriku na plátky, kiwi na kostky, mrkev na plátky, ale ještě nikdy ananas a k tomu aby přikusovala sejra :D Ehm. Né děkuji :D
Když jsme děcka vypakovali, tak jsem uklidil nádobí z myčky, dal nový, pověsil prádlo a trochu zametl a vypad do posilky :D Už minulý týden jsem si bral membership a ještě jsem nic neplatil a jen řeknu je tu Marcela, já to s ním mám domluvený a nechám si od někoho kdo tam je vyjet papírek :D Hezky mi ti prochází. Už 3x jsem to tak vošulil :D Ale dneska mi bylo řečeno že tam bude od 2takže jsem to chtěl nějak vyřešit. Už jako fakt. No nic nevadí, tak jsem se tam zase zhulákal. Kozy jsem necítil ještě z víkendu a ruce jsem měl vytahaný jak vopičák. Pak že si zavesluju a nejmíň tam bylo 2000m, tak si říkám to asi ne :D A že to zapíchnu po půlce, tak si jako vklidku valím což a najednou si vedle mě přisedla taková hezká slečna. Tak mě to nakoplo, motivace vedle a začal jsem tomu trochu dávat kouř ne :D Když jsem měl na tacháčku 1001 zbývá, tak sem se na ní podíval, a vona se furt ještě protahovala, tak sem si řek seru na to! A zapích sem to :D Ta než začne to já už budu z loďky dávno doma :D
Odcvičil jsem si svůj plán a že si půjdu dát sprchu :) Sprchy jsou v převlíkárně, a jakoby za takovou zíďkou. Vysprchoval jsem se a když jsem se už utíral, naběhl tam do šatny jeden maník. Asi mě neslyšel, protože voda už netekla a já se jen sušil a von si sedl, vyvalil svůj pupík na kolena a začal si povídat s botama :D Slušný, tak jsem nevěděl jestli mám jít nebo se ještě utírat ať se vykecá. Jak jinak, počkal jsem :) Chvíli jsem ho sledoval a pak šel ke svejm dvířkům :) Vůbec si mě nevšimnul. Bohužel jsem u sebe neměl trikodér a těžko bych provedl časovou analýzu, ale určitě bych v jeho okolí indikoval synchronizovanou distorzi vyzařující triolické vlny. Což by vysvětlovalo, že nejsme ve stejné fázi, i když jen o zlomek sekundy. Nacházeli jsme se ve stejném prostoru, ale v jiném čase. To mě činilo neviditelným :D Jako mohl jsem tu odchylku kompenzovat vytvořením omezeného subprostorového silového pole, ale na to bych potřeboval velice citlivý fázový diskriminátor :D Jenže já nevlastním pozitronový mozek jako komandér Data a tak jsem ho nechal ve svém světě a šel svou cestou necestou za svou bílou nevěstou :D (Kdyby někdo tomuto odstavci náhodou nerozumněl, o čemž pochybuji :D , nechť se obrátí na autora článku a on vám poskytne potřebný startrekovský materiál ke studiu :)
Když jsem přijel domů, tak jsem musel vysát. I když jsem nemusel, tak jsem musel :D Toho bordelu co bylo v koberci bylo tak za půl roku nebo co :D Ke konci mě začal trochu nasírat, protože si vždycky tak po 5min řekl, že už to stačí a začal protestovat. Tak jsem to domrskal a a hledal jsem jak se do něj dostat :D Vyčistil jsem 2hlavy a vybral z toho 2plný hrstě bordelu. Panečku. Už se těším až ho znova zacvičím. Se budu bát aby to nevcuclo celej koberec. Potom jsem si šel ohřát oběd a měl jsem v plánu vyřídit si tu posilku než pojedu pro děti. Takže jsem vyrazil dříve a šel se mrknout po Marcele. Když jsem na ní mávnul, tak dělala že mě nezná, ale po pár krocích blíž jí to trklo a byla doma :D Všechno jsem si domluvil, direct debit bude pěkně na mamku od 1 Novembra a do tý doby jsem zacvakal 53.30€ (za konec Septembra a Október). Cestou na odchodu jsem ještě s Marcelkou prohodil pár slov, zjistil jsem že jí je 28 a za rok se bude vdávat, a že někde poblíž je další pár kolem 28 a ty jsou spolu už 2roky. Ale že prý to není jak bejvalo, každej víkend pařby....škoda, přijel jsem o něco dýl :D Musím najít jiný pařmeny :D
Naskočil jsem do svýho prskoletu směr škola. Tam nabral Caitlin a Vadima a jel koupit šestikilový balení pro kočky asi za 45€ (a to sežerou za několik dní :D ). Pak že to vezmu do Lidlu, tam jsem pobral pár věcí (jako jít s Caitlin je prdel, ta vidí nějakou věc a je jak utržená z řetězu a tak mi to háže do košíku jak se jí zamane. Když na to upřu svůj pohled, řekne mi jó mamka říkala že tohle můžu klidně koupit, takže jsme jeli pro waffle maker a místo toho dovezli pánvičku pro Caitlin na palačinky. Doufám že mi nějakou udělá, když už jsem jí to koupil) a že mi to akorát vyjde pro Aidana (ten měl dneska Choir - nějaký zpívání). Jenže Caitlin že ještě něco potřebuje v Art shopu a trochu jsme se tam zdrželi :D No nevadí. Cestou zpátky jsem nebral Aidana a frčelo se dom. Bylo mi řečeno, že si budou hrát dneska s Vadimem takže jsem ho netlačil k domácímu úkolu, a říkal jsem si že se na to vrhnem až odejde, to se nakonec ukázalo jako velice špatná dedukce :D Děcka si hráli, takže já měl relativně klid. Včera jsme se domlouvali s taťkou na běhání, ale měl moc práce, tak jsem se ho ptal, zda by to nevadilo, kdybych si odběhl. Dobrý klidně běž, a šel na úkoly s Aidanem. Já si dal pěkně zase 4kiláčky, sprchu a šel se podívat jak pokročili s úkolama. Jenže v tu chvíli to začlo. Měl úkol do matiky (ty počty!!!). Tom šel koupit do obchodu .. bla bla něco za 12centů....23centů a 34centů. Kolik utratil? Aidan si to rozepsal pod sebe, teda taťík mu radil a pak to nějak na prstech ztloukl asi po 10min. Pak přišel horší úkol. Paní si šla koupit do prodejny jabko za 25c a zaplatila 50c. Kolik ji vrátí? 75c? NE! A pak začal dělat tlaky že to nemá cenu a že jde ven a podobně. Naštěstí tam byl taťka a řekl mu, že dokud to neudělá, nikam nepůjde. Takže teď ho mám v hrsti prcka :) On asi nepochopil o co jde, idkyž mi furt tvrdil že je to stejný jako předtím, no to je jedno, kdyby věděl kolik je výsledek, tak by tvrdil cokoliv jinýho, jen aby to nemusel vysvětlit. Never mind. Tak jsem mu to chtěl názorně ukázat a donesl jsem jabko a na něj dal 5c. Pak vzal 5c+5c a řekl mu že všechno zaplatím. Kolik mi vrátí? On řekl 5c. Well done! Já blbec myslel, že to pochopil a tak říkám, jabko stojí 25c ja dám shopkeeperce 50c, kolik mi vrátí a on 5c (předtím tam byli samý pětky, tak dal pět a vyšlo to, teď ne no :D ). Pak taťka zkusil kolik je pětek do 50? 5. NE! Desítek? 5. Nojono jednou se musí trefit. Tak rozepsal pět desítek a odškrtával. Nakonec jsme se dostali k 25c přes usilovně přemlouvání proudy slz a trpělivost a že reading bude až s mamkou v posteli před spaním. Taťka ale chtěl viděl, jak mu to jde tak ať jedno cvičení udělá hned. No a zase začal řvát. Uffff
Konečně večeře. Mamka ještě nedorazila, takže jedl tata, já, Caitlin, Aidan a pohostili jsme i Vadima. Všichni dojedli, jen Aidan se toho ani nedotkl a trucoval. Mě to nechutná (tomu taky nechutná skoro nic až na pár věcí). Aidane, snež aspoň neco! NE! I Vadim říkal, musíš něco jíst, prej ne, že si dá ráno Müsli. Ale sladkej dort to jo, nějakou sušenku, to je jiná na to je místa dost. Takže to taťka usmlouval na 1/3 talíře, vybral fazole a ještě něco a zato měl pak slíbenou sušenku. Aidan se taky furt oháňel říkal si, že když mi to nebude chutnat tak to jest nemusím (samý dobrý věci - bramborová kaše na vrchu se sýrem a pod tím směs rajče,mrkev,maso,fazole a ještě cosi). Takovou bych mu ji cákl. Jak že nechce nebo nechutná. No jo no hold jaký si to uděláš takový to máš. Ono přemlouvání založený na odměnách dobrý, ale aby furt a za všechno. Dělám všechny svačiny zvlášť pro Caitlin a pro Aidana, protože ten všechno nejí. Caitlin si nevybírá. Kdyby i ta si vybírala, tak by mě mrdlo. Prostě už je blbej základ a já to mám jako krotit a přemlouvat ho k jídlu? Jak když tomu děcku ani nemůžu domluvit a nemůžu ho vydírat :D Nastolil bych jednu večeři a když nechceš nejez, ale pak budeš hlady. On kdyby neměl plnou ledničku a viděl by co je hlad, tak by mu šmakovalo taky všechno. A že nejí jinou barvu papriky než červenou a žlutou? Furt ta samá písnička :D Chtěl jsem udělat čínu, ale prý to Aidan nejí :D Pak ale mamka řekla, víš co nebo to udělej a Aidanovi uděláme něco jinýho. Jak jinýho, já bych mu řekl, tohle bude k večeři a basta. Jenže chlapec je rozmlsanej no :D Jako mě je to vcelku jedno co jí, řídím se mamčinými rozkazy a když to mají takhle zavedený....každopádně moje výchova, takhle určitě založená nebude. Proutek se musí ohýbat když je mladej, pak si to moc vymejšlí a takhle to dopadá. Teď mu chyběl ještě jeden úkol do zítra a záhadně se ztratila učebnice, mamka přišla za mnou, že prý jestli jsem ji nevyndal, tak jako že bych za to mohl ještě já :D Tak to teda ne :D Caitlin zase plní úkoly na jedničku a sní všechno co jí dám, ale nadruhou stranu s ní mlátí puberta jako prase. Spoustu věcí si vybrečí, potřebuje být furt středem zájmu. Splašená je po mamce :D Aspoň že s rodičema se dá mluvit rozumně :D Si s nima ještě asi užiješ Bořku :) Jídlo, puberta a domácí úkoly :D To bude tuhý :D
uplne vidim nechapajici tvare co ctou 3. odstavec a mysli si ze ses z toho irska zblaznil :D no ale ja se moc zasmal :D
OdpovědětVymazatNení to sice odstavec pro širokou veřejnost, ale prostě to sem sedí jak prdel do kalhot :) Čekal jsem, že ty bys to možná mohl ocenit :D
OdpovědětVymazat